Pivovar Kvilda (červenec 2019)

Tady moje anabáze začala vlastně již týden před samotnou návštěvou, kdy jsem byl na Kvildě služebně, a tak jsem toho využil a šel rezervovat dvě místa pro mě a kamaráda s týdenním předstihem. Ovšem nešlo to hladce - číšník a servírka mi řekli, ať s tím moc nepočítám a ať se jdu zeptat vedle do pekárny pana majitele/sládka. A tak jsem šel. Když jsem přišel do pekárny, pan sládek seděl na baru u piva a křičel na paní pekařku: ''Co mě otravuješ, nevidíš, že sedím a piju pivo?!'' I přesto jsem sebral odvahu, a zeptal se pana sládka, zda by byla možná rezervace dvou míst, s tím, že mě za ním poslala obsluha. Jeho odpověď zněla: ''No jako moc s tím nepočítejte.'' Když jsem udělal smutný oči, že navštěvování pivovarů je moje hobby, tak povolil a řekl, ať řeknu obsluze, že to řek on. Šel jsem tedy zpátky za obsluhou, která tedy kysele odvětila, že tu rezervaci budu mít.

Vyrazili jsme s kamarádem ráno přímým autobusem z Českýho Krumlova, který v létě jezdí na Kvildu a pak odpoledne zpět. Po příjezdu jsme se zastavili v pekárně pro místní dobré pečivo a vydali jsme se na pěší výlet na Horskou Kvildu (11,5 km tam a zpět). Na Horské Kvildě jsme došli k populárnímu hotelu Rankl, a protože jsme přešli hranice Plzeňského kraje, dali jsme si jeden vychlazený Plzeňský Prazdroj. Prostředí hotelu Rankl na Horské Kvildě bylo opravdu parádní a Šumavu zde máte jako na dlani. 

Když jsme došli zpět na Kvildu, mířily naše kroky do pivovaru. Tam bylo, oproti výhrůžkám obsluhy, že bude nařezáno, poloprázdno, a když jsem řekl obsluze, že máme rezervaci, řekli mi, ať se posadíme kam chceme. Zvláštní. Nicméně sme si dali jako první tzv. Desateráka, což jak název napovídá, je světlé výčepní, které po té cestě neurazilo, ale pít ho celý večer by asi na močové cesty dobré nebylo.

Ani tzv. Dvanácterák, tedy světlý ležák mě chuťově moc neoslovil, hodně se podobal předchozí desítce. Polotmavý speciál už nám chutnal víc a protože povzbudil chuť k jídlu, dal jsem si z aktuální nabídky Chilli con carne a kamarád pečené vepřové, mimochodem pěkně vysoké. 

Jídlo ušlo, žádný čtyřhvězdičkový hotel, ale neurazilo. A protože později narazili svrchně kvašený pivo, konkrétně pšenici, dali sme si jí. Ta byla asi chuťově nejlepší, i když měla barvu jako žloutek a bílek.

Když sem obsluhu požádal o pivo s sebou, řekla mi, že musím mít vlastní PETku.

Celkový dojem byl tedy rozporuplný, na jednu stranu, krásné šumavské prostředí, na druhou stranu chování lidí, kteří ten pivovar vlastně dělají bylo zarážející, a zase to pivo chuťově nejlepší v republice nemají. Trochu to kazilo dojem. Ale výlet to pěkný určitě byl. Kdo máte rád Šumavu a konkrétně Kvildu, budete sem mít cestu a zástavíte se na jedno místní pivko, neuděláte špatně.