Cestování po pivovarech České republiky

Návštěvu tohoto pivovaru jsem spojil s pěším výletem ze Sušice přes Žichovice na zříceninu hradu Rabí do Čepic podél řeky Otavy. Našlapaných cca. 15 km ale stálo za to. Nejprve jsem se vydal ze Sušice do Žichovic, kde jsem mrkl na místní zámek, který se prý už využívá jen k místním párty apod.  Odtud jsem se podél řeky Otavy vydal navštívit zříceninu hradu Rabí. Cesta byla moc pěkná, s cyklistickou a vodáckou atmosférou.  Po vyšlápnutí opravdu pořádného krpálu na zříceninu hradu Rabí jsem si koupil základní vstupné bez prohlídky a i tak to stálo za to. V horkém dni jsem i ocenil stín, který dopadal na areál zříceniny. Poté jsem se vydal ještě 3,5 km do obce Čepice, kde se nachází minipivovar. A ten se nachází skutečně na záhodném místě, konkrétně u vodáckého kempu u řeky Otavy.  Oproti jiným návštěvám pivovarů, tady jsem na první pivo čekal frontu, protože jsem dorazil ve vodácké špičce. U výčepu byl i pan sládek, se kterým jsem dopředu telefonicky hovořil a tak jsem se mu připomněl, ž

Po velmi pěkné návštěvě pivovaru Loužek v Kamenném Újezdu jsem se vydal zpáteční pěší cestou do Rokycan a rovnou do velmi známého minipivovaru U Stočesů, který má téměř 10tiletou tradici a často se prezentuje na pivních slavnostech. Po příchodu dovnitř mě zaujalo velmi pěkné prostředí pivovarské restaurace. A měl sem štěstí, že jsem mohl zrovna vidět pana sládka v akci u varny.  První jsem si dal populární Stočeskou 11 světlý ležák a byla opravdu jako křen. Chuťově výrazná, hořká (IBU 40), dobře vychlazená. Protože mi za celý den vyhládlo, dal sem si akční stočeský tatarák a byl chuťově naprosto vynikající. Pravda, topinky na mě byly mastnější, ale k pivu to v tu chvíli ani tolik nevadilo. Cenově, stejně jako pivo, nebyl vůbec drahý.  Protože jsem seděl hned u varny a pana sládka jsem viděl stále pracovat, požádal jsem servírku (mimochodem milou, ochotnou a hezkou), jestli by mi pan sládek neukázal ležácké sklepy. Ona mu řekla a on mě okamžitě ochotně provedl sklepy a odpověděl mi na n

Kvůli deštivému počasí jsem jeden výlet odložil, ale to bych nebyl já, abych seděl v sobotu doma, a tak jsem vzal deštník a vyrazil směr Rokycany. Protože jsem věděl, že kromě pivovaru v Rokycanech je ještě jeden pivovar 3,5 km od Rokycan, a sice pivovar Loužek v Kamenném Újezdě, dopředu jsem se telefonicky domluvil se sládkem panem Otcem na návštěvě. Ano, ten pan Otec, který je také sládkem pivovaru Kalikovar v Plzni. Z Rokycan jsem vyrazil pěšky cca. 3,5 km po pěkné pěší betonové cestě, která vedla prakticky z centra Rokycan. Po příchodu jsem viděl prostředí pivovaru, byl to rodinný dům se zahradou, kde byl stánek s točeným pivem.  Po chvíli se dostavila manželka pana sládka, která stánek otevřela a načepovala mi pivo, konkrétně světlý ležák 12. Chuťově nebylo špatné, bylo hořké, ale mám-li být upřímný Kalikovar mi chutnal víc.  Poté jsem ještě ochutnal polotmavý ležák 13, chuťově byl lepší, typická chuť polotmavého piva zde byla znát. Když dorazil pan sládek, začali sme spolu probír

13. června byl v pivovaru Bukovar den otevřených dveří a součástí tohoto dne byly exkurze zdarma, posezení na náměstí před pivovarem, živá hudba a občerstvení. Vyrazili jsme tedy s kamarádem otestovat pivo a podívat se. Po příchodu jsme po 4 km cestě ve velkém vedru ochutnali první světlé výčepní pivo Free Eagle APA 10. Nebyla špatná, na žízeň dobrá, ale chuťově málo výrazná. Poté jsme využili, že byla na řadě další skupina na prohlídku a šli jsme se podívat do útrob pivovaru. Exkurze byla výkladově zajímavá a proběhla i ochutnávka tzv. mladého piva.  Po exkurzi jsme se vrátili na terasu a ochutnali další piva při živé hudbě a k jídlu jsme si dali klobásu. Světlý ležák Proud Lion 12 byl lepší než 10tka,chuťově výraznější a jak sme byli informováni, je vlajkovou lodí Bukovaru. Nám ale nejvíc chutnala svrchně kvašená Space Coyote APA 13. Typická chuť svrchňáka ten den za nás vyhrála. Ač horký, den otevřených dveří v pivovaru Bukovar se povedl. Chuťově slušné pivo, živá hudba, dobré občer

Začátkem června jsem vyrazil do Nové Bystřice, kde jsem zažil několik premiér. Poprvé jsem jel motoráčkem JMD na úzkokolejné trase (z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice), poprvé jsem vůbec byl v Nové Bystřici a samozřejmě místním pivovaru, a poprvé v místním Muzeu veteránů. A poprvé jsem měl také v plánu navštívit Regionální úzkokolejné muzeum. To se však bohužel nepovedlo, protože hned po příjezdu na vlakové nádraží jsem zjistil, že muzeum v červnu neotevírá. Samotné centrum města okolo náměstí se dá projít rychle a je tu několik možností zastavit se třeba na kávu nebo něco k jídlu.  Kousek od náměstí a zároveň kousek od vlakového nádraží se nachází velký areál, jehož součástí je Muzeum veteránů a přímo naproti Pivovar Nová Bystřice.  Muzeum veteránů nabízí k vidění výhradně americká auta značky Ford, Chevrolet apod. Opravdu nádherný kousky, za vstupné to fakticky stojí vidět. Po prohlídce muzea jsem se přesunul doslova jen skokem naproti do pivovaru. Prostory uvnitř byly skromné, ví

Poslední květnovou sobotu jsem se vydal na dlouhý, ale krásný výlet do obce Chyše, které jsou známé svým zámkem a pivovarem. Ve článku o pivovaru v Plasích jsem psal o doporučení mého bývalého kolegy z práce, toto bylo doporučení číslo 2. Prohlídku zámku a posezení v pivovaru jsem absolvoval s kamarádkou ze severu Čech a oběma se nám prostředí velmi libilo.  Nejprve jsme si prošli zámeckou zahradu a pak následovala prohlídka zámku, kterou nás prováděl sám pan majitel Vladimír Lažanský. Zámek úžasný, prohlídka zrovna tak. Historie zámku byla zajímavá zrovna tak, jako zámecká komnata a místnosti. Po prohlídce zámku jsme se přesunuli vedle do zámeckého pivovaru, jehož budova v podstatě navazovala na zámek. Bohužel, kvůli hygienickým opatřením exkurze pivovaru nemohla proběhnout. I tak ale zámecká pivovarská restaurace nabídla velmi pěkné prostředí, dobré pivo a jídlo. Na čepu měli tři druhy piv, a to spodně kvašených. Prokop 11 světlý ležák, Prokop 12 polotmavý ležák a Prokop 12 tmavý lež