Cestování po pivovarech České republiky

Dalším navštíveným městem, kam jsem si z komplexní lázeňské léčby odskočil byl Vsetín. Ten den už byla poměrně velká zima, ale z města jsem stihl hodně. I když, co vlastně ve Vsetíně znamená hodně? Velmi mě překvapilo, jak je město zastaralé, mnohá místa vypadala jako když tady žádná revoluce v roce 1989 neproběhla. Po příjezdu jsem se, samozřejmě, byl podívat na populární hokejový stadion Lapač. Musím říct, že jsem sice čekal starý stadion, ale když jsem ho viděl naživo, nevěřil jsem, že se tady někdy hrála extraliga ledního hokeje.  Poté jsem se vydal do centra města. Konkrétně na náměstí Svobody, které teda vypadalo jako když jsem se dostal do minulosti. Jednou z jeho "dominant" byl hotel Vsacan, který budí dojem, že je snad zde ještě ubytovaný Gustáv Husák. Velká budova Jednoty za ním snad pamatuje ještě víc. Po vánočních trzích v této době ani památky. Poté jsem došel na další menší náměstí, kde se tedy nachází pěkné infocentrum, ale to je tak všechno pěkné. Kousek odtud...

V rámci komplexní lázeňské léčby jsem se vydal o volném dni na Uherskohradišťsko do malé obce Topolná, nacházející se zhruba mezi Napajedly a Uherským Hradištěm. Samotná obec je opravdu malá a za zmínku tady možná stojí vidět historický vesnický dům, samozřejmě kostel a náves. Opodál od návsi se nachází takový, řekněme, komplex. Pivovar s restaurací a penzionem.  Prostředí restauračního pivovaru bylo klasické. Volný přístup si vyfotit technologii a stylová recepce i jako výčep zároveň.  Pojďme na ochutnávku. První jsem si objednal světlé výčepní 10, které mělo být na nějaké pivní soutěži oceněno. První dvě napití mi přišly strašný. Zvláštní pachuť, zřejmě po specifickém chmelu nebo sladu, nedokázal jsem posoudit. Avšak po chvíli a hlavně k jídlu se to začalo jevit jako průměrná minipivovarská desítka. K jídlu jsem si dal na doporučení k pivu tatarák a tady se teda nešetří. Za velmi slušnou cenu jsem dostal 250 g tataráku, topinek jsem si dal méně a musel tak tlustě mazat a k t...